Když mě oslovil Lepra, aby jsem okomentoval pár desek co mě ovlivnili, nemohl jsem couvnout. Jak už zpíval Pípa v kapele Kryptor: „ Lepra si tě najde a přivede ti smrt, bez šance na uzdravení tě zničí na padrť, nelze před ním uniknout…“ no to prostě nemohu riskovat �� A vida, LP Septical Anaesthesia od Kryptoru by klidně mohl být na seznamu desek. Na základce jsem jí točil pořád dokola. Desek je hodně, ale já mám vybrat jen 5. Nuže vzhledem k tomu, že je to do zinu Death Fist a mě si stejně každý spojí nejspíš s Gride vybral jsem desky co mě kolem začátků skřípotu tak trochu formovali.
1: Napalm Death – Harmony Coruption
Napalm je největší kult! Kapela, které si hrozně moc vážím a líbí se mi všechny desky v rámci všech stylových kotrmelců. Navíc, naživo je to sázka na jistotu. Respekt největší. První seznámení s ND proběhlo dávno, díky polské kazetě Tact (pamětníci jistě vědí ) kde byly 3 nahrávky: The Peel Sessions, Mentally Murdered a Suffer The Children. Konkrétně Peel Sessions je nehoráznej bordel a tenkrát jsem jen žasnul. Do dnes mi není jasné, jak se první část nahrávala. Na bubínku je snad nějaký hall, či je v tom jiný fígl, ale výsledek je nadpozemský nářez. Ne že, by to Mick Harris v tomto období flákal ( třeba deska From Enslavement… je co se intenzity týká nepřekonatelná ), ale tohle je fakt rychta. Proti tomu se deska Harmony Coruption zdá jako zpomalený death metálek, se zvukem, co se hodí spíše k Massacre, než k poctivému grindu. Jenže co naplat, tenkrát zněla velice svěže a mě strašně bavila. Do dnes některé fragmenty písní považuji za top, v rámci celé historie kapely. Jednokopákové blastbeaty Micka Harrise jsem zkoumal na WHSkách Funk As Puck a Live Corruption. Je to základ grindové historie.
2: Agathocles / Vomit Fall
Jó Agáči, mistři světa v počtu vydaných vinylových a jiných nahrávek, ty už asi dnes nikdo moc neposlouchá. A při tom to bejvala taková pecka. Vzpomínám si na ten pocit, když jsem poprvé vsunul do přehrávače jejich CD Black Clouds Detreminate a vzápětí mi přišla poštou deska Razor Sharp Daggers. Neskutečná energie. Člověku bylo hned jasné, že nemusí studovat konzervatoř, aby dokázal hrát co oni, ale stačí mít cit pro věc. Já mám v podstatě rád jen Ag z období kdy s nimi hrál na bicí Burt. Bubeník co má svůj xicht je základ. Moc se mi líbí jeho smysl pro takovou tu „houpavost“. Z tohoto období jsem si vybral split s Vomit Fall, ale většina nahrávek s ním je super. Bicí mají oproti ostatním nástrojům navrch. Tak to taky u slušné HC/GC či Mince party musí být! :-)
3: Brutal Truth – Need To Control
Většina fanoušků BT přísahá hlavně na debut Extreme Conditions… Není divu, ta deska má neskutečný tah na branku, ale mě je bližší pozdější tvorba. Stejně jako u Ag, i tady si u bubeníka více považuji jeho feeling. Ačkoliv je Rich Hoak na živo krapet lechtač, vyvažuje to neskutečným pohybovým projevem. Moc se mi líbil příměr Tomáše Corna: „Richův blast je ještě něco jiného, v podstatě připomíná kuchaře, co míchá jíšku“ �� No každopádně, z pozdější tvorby BT je dost cítit konopí a originalita. Need To Control ještě není takový kontrolovaný chaos jako třeba Sounds of the Animal Kingdom, ale nedokážu říci, která deska se mi líbí více. Obě jsou úplně skvělé. Need jsem dostal do ucha poměrně rychle za to u Sounds jsem skřípal zubama než jsme jí skousnul.
4: Assück – Misery Index
Jako u BT, i tady se všeobecné oblibě těší více první deska Anticapital. Mě u ní nějak nesedí mix. Zato Misery Index zní krásně přirozeně. Nářez jak se patří, pecka, šleha, povinnost. Nezapomenutelné je vystoupení v Praze na 007 kdy hráli pod pódiem mezi lidma. Takovou energii jsem doposud ještě nezažil. Od té doby mi vrtalo hlavou jak dostat bicí blíž k lidem. No a povedlo se mi to částečně až teď když hraju v Gride vpředu ��
5: Spazz – La Revancha
Naprostý základ Powerviolence scény. Na prvním tour Gride s Mrtvou Budoucností jsme dostali od MB přednášku, že by jsme už mohli začít poslouchat taky něco jiného než Agathocles. Tak jsme poslechli a koupili si desky s wrestlingovými zápasníky na obalu. Spazz natočili moře songů, La Revancha patří určitě k těm nejpovedenějším.
Žiadne komentáre:
Zverejnenie komentára