DEATH FIST

DEATH FIST bol jeden z prvých xeroxovýh fanzinov na Slovensku venujúc sa extrémnej muzike. Vznikol v roku 1991 a pravidelne a nepravidelne aj s prestávkami vychádzal až do roku 2005, keď jeho existencia bola nadobro ukončená. Tu bola obnovená jeho činnosť vo forme blogu. Túto stránku ,robia fanúškovia hudby, ktorý si recenzované produkty kupujú sami! Nie sme viazaný žiadnym dlhom voči vydavateľom a kapelám!

utorok 14. januára 2020

Crust/Grind & Hardcore Party Vol. 10 Ořechov u Brna, 11.1.2020


Jsem zas byl na večírku... Bylo to už dlouho, co jsem kde byl a tak jsem se vcelku nezřízeně těšil. Akce
slibovala mnohé - parádní kapely a vysokou koncentraci známých a jako již tradičně i “nějaký” to
pívo.
Už cestou z Brna jsme potkali již zlehka navalenou partičku trešerů odněkud z Letohradu, což bylo
velice potěšitelné, protože dnes se skutečně necestuje daleko na akce, tuplem ne veřejnou
dopravou. Klobouk dolů, pánové, za velice old schoolový přístup!!
Úplně všechny kapely jsem neviděl, protože jsem musel strašně moc rozumovat se všemi kolem,
musel jsem se zeptat na pohřeb Cichoně, poplakat nad umrtí Sonji z Psychoneurosis, na to jak bylo
na Killed by Brno, vypít piva, co tam lidi nosili na košt, takže jsem neviděl Rozruch a Aso-Naga, sorry.

Byl jsem zvědavej na pohrobky Lesního Plesnivce a Není Úniku, kteří hrají pod vcelku zváštním
jménem BOLEST BUDE VĚTŠÍ. Jak mám Plesnivce rád a jak se mi vždycky líbili i Není Úniku, tak Bolest
bude větší mi úplně nesedli. Měl jsem z toho podobnej pocit jako z posledního koncertu Lesního
Plesnivce, kterej se tady v Ořechově udál před pár lety. Nebylo to špatný, ale čekal jsem mnohem víc.
Čekal jsem, že to bude mnohem rychlejší a větší bordel. Taky bych si dokázal představit mnohem
rychlejší bicí. Za mě teda lehčí zklamání.

A když tady zas pláču, tak budu ještě pokračovat ČISTOU RYŽOU. Kapela, co povstala z mrtvých a
začala znovu vrzat ten jejich rychlej hard core. Nikdy jsem je moc neposlouchal, ale něco jsem od
nich tehdá doma měl a tak jsem byl zvědavej, co staří psi ukážou. No, po pravdě nic moc. To co
nakopávalo prdel před 15 lety najednou znělo hodně pomalu, nešla z toho žádná energie a statičtí
členové tomu taky moc nepomohli. Zvláště zpěvák s imidží Toma Arayi to celý jen tak prostál. Nevím,
celý by to chtělo mnohem víc šťavy, energie a ukázat, že je to hraní pořád ještě baví. Takže další více
méně zklamání.

Ale pojďme na druhou stranu barikády, na kapely, který tak nakopaly prdel, že si z toho týden všichni
nesednou. Můžeme třeba začít těma..., jak voni se jmenjou...? Jo, nějací GRIDE. Čertovská kapela s
novými, či staronovými členy. Ten staronový člen je David, co nahrál Možnost volby, nahrávku, která
rozdrtila veškerý žebříčky hard/grind corových hitparád. I když celá v čestině, spousta lidí za
hranicemi, dokázala řvát texty zpaměti, aniž by vlastně věděli, co řvou. Takhle kultovní Možnost
volby prostě jen. A teď si představte, že se zahrála snad celá!? Jak říkáme my ruštináři: “How cool is
that?!” Za mě naprostý nadšení a kotel se rozjel na plný pecky. Pokud jste měli starší GRIDE radši,
než jejich novější komplikovanější období, tak si na ně zase někdy zajděte, se poserete!! Nový
členové zapadli bez sebemenších potíží. Díky, pánové.
CRIPPLED FOX mě vlastně nezajímali. Osobně mě tyto nové thrash či thrash corové formace
nezajímají, ale je nutné přiznat, že některé kapelky dokážou roztočit pořádnej kolotoč! Thrash prostě
táhne a bylo jasný, na koho lidi vlastně příšli, takže mohutný sběh lidu před podiem, který
neexistovalo a rozjel se takovej šílenej mosh, že to jsem fakt dlouho neviděl. Teplota se zvedla tak na
50C a dobrá půlka všech lidí rozjela fakt solidní peklo. Skákalo se ze stolů, zvedačky, zvěř! Lidi se přisli
bavit a tak to má být. Neskutečná mela a opět klobouk dolů. Prý dokonce někdo v rámci celkové
vřavy vletěl do bicích a hlavou prorazil kopák. To se může stát snad jen v Ořechově!

Poslední se na to vrhli IMPULSEALER, kteří si střihli první vystoupení. Pouze kytara a bicí, ale nepřišlo
mi, že by tam bylo nějak moc hluchých míst. Rychlej grind core, kterýho je stále u nás žalostně málo.
Nemám žádných výhrad, pokud to bude takhle pokračovat, bude to super, pokud tam třeba někdy
přibyde basa nebo i druhej vokál, bude to ještě mnohem lepší. Skvělá tečka. Lidi vyřízení, nakalení
jak psi, ale s úsměvem od ucha k uchu.
Prý přes 140 platících. Nevím, kdo to tam měl nejdále, ale rekord patrně drží Herbert, co se tam
vláčel z Mariánských lázní. Legendární duo Šakal/Syky to taky nemělo úplně za rohem. Tak jo, díky
“škodovákům” za večírek a příště znova. Co už taky jinýho?

-Zbyňa-
-Foto Syky-

Žiadne komentáre: