DEATH FIST

DEATH FIST bol jeden z prvých xeroxovýh fanzinov na Slovensku venujúc sa extrémnej muzike. Vznikol v roku 1991 a pravidelne a nepravidelne aj s prestávkami vychádzal až do roku 2005, keď jeho existencia bola nadobro ukončená. Tu bola obnovená jeho činnosť vo forme blogu. Túto stránku ,robia fanúškovia hudby, ktorý si recenzované produkty kupujú sami! Nie sme viazaný žiadnym dlhom voči vydavateľom a kapelám.


pondelok, 9. júla 2012

JAK JSEM JEL NA KOLE DO SHEFFIELDU NA WEEKEND NACHOS A SPOL.

JAK JSEM JEL NA KOLE DO SHEFFIELDU NA WEEKEND NACHOS A SPOL. To bylo tak! Moje víkendy se stávaly „maličko“ stereotypními. Jelikož není co dělat, není ani kde to dělat a hlavně není s kým to dělat (ať již si před tím zájmenem TO představíme cokoliv), tak jsem se rozhodl, že zakusím trošku toho dobrodružství a pojedu se podívat na koncert WEEKEND NACHOS a THE AFTERNOON GENTLEMEN do Sheffieldu. No a jelikož mocný google hlásí, že je to „jen“ 50 mil jedna cesta, tak je jasný, že pojedu na kole. Původní optimistický plán byl, vyjet už v pátek po práci do Leedsu, v sobotu z Leedsu do Sheffieldu a v nedělu z Sheffieldu domů. Ale pátek je klasický anglický pátek, což znamená, že musí pršet. Ale fakt fest! Takže do Leedsu nepojedu. Na sobotu je předpověď počasí taky veselá – sunny spells with heavy showers! Takže může být jakkoliv. Nevím, proč se tím předpovídáním počasí vůbec tady zdržují, zatím jím to nikdy nevyšlo a zatím vždycky pršelo, i když se ti hajzli občas snažili lidem nalhat, že pršet nebude! Je normálně zažaluju!!! :-) Sobotní ráno je nezvykle suché a tak teda jo – jedu! Stan, spacák, karimatku, pár zbytečností a jedeme! Před jedenáctou už jsem na trati a hasím si to přes celej Greater Manchester a ani jednou nebloudím! To je snad zázrak, protože většinou se ztrácím hned za barákem. Scenérie je ovšem monotónní, nudná, anglická – všude jen domy, továrny, Tesca, Asdy a miliardy aut! To kurva nemůžou ty vemena jezdit na kole nebo chodit pěšky?! Kam tak asi jedou? Do Sheffieldu na grind core asi sotva. Nicméně nutno podotknout, že městečko STALYBRIDGE má vcelku atmosféru, řeka Tame protéká centrem a tak se jdu i já podívat, cože v tom Tescu mají, protože davy tam proudí mohutné. Mají tam hovno, to vám řeknu, ale kupuju aspoň jabka, protože jsem si tradičně nevzal nic k jídlu. To je teda příprava a cestu! Hanba mi! V dálce už se to začíná zelenat a kopce zvedat a tak čumím a asi po 10 km zjišťuju, že jak jsem projel celej velkej Manachester bez jedinýho zaváhání, tak tu zásadní křižovatku směrem na Glossop jsem projel rovně, místo abych to píchnul doprava a projet centrem Peak Districtu, jak jsem ti původně maloval. No nic, tama to vezmeme cestou zpět. Jedu směrem na Barnsley a krajina je vcelu zajímavá, konečně po 50 km zmizely ty posraný domy a nastoupily nezastavěné plochy. Hrbatí se to slušně, kopce jsou většinou holé, stromy jen občasné, ale pořád lepší jak ta nekonečná šeď Greater Manchesteru. Neprší! Zázrak! Takový štěstí asi mít už zase dlouho nebudu. Co ovšem přetrvává je neustálý proud aut! Ale fakt těžkej provoz, serou mě!! Šinu se kupředu a je mi jasný, že obhlídku Sheffieldu budu muset nechat na jindy, protože nestíhám ani hovno, začínám být pěkně zničenej. Potkávám spousty motorkářů a jak se tak dívám, tak ti frajírci nikdy nejezdí sami. Vždycky jedou aspoň dvě motorky. Jestli mají strach nebo já nevím. Cyklistů potkávám taky dost, ale všichni jsou to jen závodníci v dresích, co ženou jak blázni, ale co je chvályhodné, každý z nich na mě aspoň kývnul. Tohle doma není běžné, tam každej na každýho sere, žádný cycling united! Taky mě míjí spousta kabrioletů, sporťáků a taky jedno auto, co má vpředu jedno kolo! Kéž by vám ty krabice všechny shořely!!!!!! A bum ho, po pěkných 7 hodinách jsem v Sheffieldu, atakuju místní pobočku Lídlu, ale hned ve dveřích se chci otočit zpět, protože přes celej obchod na sebe řvou Poláci! Ó vy svině, tak tady se schováváte, kdybyste aspoň drželi tlamy! Kupuju 4 píva, a jelikož vylezlo slunko, tak sedím před obchodem a nechávám alkohol pomalu prostupovat do krve! Zasraný drogy! Po 4 kouscích na rychlo do sebe vpáčených zjišťuju, že jsem zralej jít tak spat a ne někde křepčit na koncíku. Přichází ochranka Lídlu a ptá se mě, jestli mi nic není, že už tam sedím hodinu skoro bez hnutí! :-) Klub nalézám bez potíží, černé onášivkované individua už obsadila nejbližší okolí a lijou do sebe alkohol různých barev, sil, a vdechují omamné kouře. Na hajzlíku potkávám dva Slováky a zahajuju družbu. Koncert samotnej moc nesleduju, první kapela DRY HEAVES mě nebaví, takovej obyč. hard core. SHOOT THE BASTARDS jsou druzí a jsou to panáčci z THE AFTERNOON GENTLEMEN a to je kurva jiná liga. Hodně dobrej a rychlej hard core, kterej místy sklouzává do fast hard core (pokud se to někomu jeví jak nesmysl, tak nad tím není potřeba dumat, toto pochopí jen hluboce zasvěcení fanoušci kraválu). Moc dobrá banda. Po nich myslím, že LIKE ROME, takoví cosi jako Neurosis nebo kurva co já vím, mně se to nelíbilo. WEEKEND NACHOS z USA... Olalá, tak to byl náser! Kombinace crustu a power violence! No prostě parádní! Rozpoutává se solidní peklo v kotli, takže atmosféra je prostě skvělá. Lidi se náramně baví a já jsem rád, že jsem tuhle partičku mohl vidět. Jen si myslím, že je škoda, že W.N. hrají na Obscene a ne na Play Fastu. Na Obscene si myslím, že tuto parádní tlupu moc lidí neocení. Navíc je to vyloženě klubová kapela a na velkým pódiu ta intenzita poleví. No ale třeba se pletu. Poslední jsou THE AFTERNOON GENTLEMEN a na ty jsem pěl ódy minule, takže snad jen zopakuju, že mix power violence, grind core a fast core na 5 zpěvů nemůže být nikdy špatnej. I když s horším zvukem než před pár týdny v Manchesteru, pořád kapela, která nemá ve svém ranku moc konkurentů. BRAVO. To poslední pivo jsem si neměl dávat! ... pivoměr se zastavuje na 8 kousích a po víc než 100 km v sedle a přes kopce, navíc s předcházející několikaměsíční totální abstinencí, by skolilo i jiný borce. Mám toho plný kecky a to mě čeká ještě x km než najdu vhodný flek na stan. Vyrážím. Do kopce. Přátelský alkohol mi dává sílu zdolat první pořádný kopec, ale únava mě demoluje. První louka, skok přes plot a nazpět pro kolo a skok přes plot. Nechápu, jak jsem to dokázal tak napranej. Stan se zdá, že umím postavit za jakýchkoliv podmínek a v jakémkoliv stavu, i když s baterkou v zubech to není ta pravá zábava. Už jen zvládám aspoň trochu nafouknout karimatku a upadám do bezvědomí. Ráno se zdá být v pohodě, ale jen do té doby, než se pohnu. To poslední pivo bylo včera fakt navíc. Kocovina jak prase! Motám se jak špina v kýblu, žeru jabka, ze kterých je mi na blití a je mi jasný, že těch 100 km bude fakt převelice náročnejch. Všecko mě krutě bolí. Jedu. Pořád do kopce, ale aspoň neprší. Šinu se jak šnek, aut oproti včerejšku ještě přibylo. Hlad mě kroutí a tak si u cesty dávám burgra. Cedulka Snake Pass mi připomíná, že jestli to do teď bylo do kopce, tak od této chvíle to bude do krpálu. Je to nekonečný stoupání a pak že v Anglii nejsou kopce! Pořád zastavuju a špekuluju, jak se z toho vykroutit. Kolo vůbec ale vůbec nejede. No ale dívat se je na co, vypadá to vcelku zajímavě, dokonce jsem spatřil i pravej nefalšovanej les! Na vrcholu je spousta aut a lidi na vycházkách, fakt pěkný místo! Sjezd do Glossopu je cvrkot jak prase! Že jsem se nezabil! Pak už se napojuju na známou cestu a prodírám se proudy aut k Manchesteru. Těsně před Manchesterem dostávám defekt, morduju se s tím hodinu, protože to nedrží a už sotva stojím na čapách. U Pakošů si dávám za 3 libry doner kebab a je toho naprosto úžasná hromada a tak se tetelím blahem. Jebu se dál a asi 10 km před Boltonem začíná pršet a tak to mám se vším všudy! To byl zase výlet! Ale aspoň mám teď zase na chvilku o čem vykecávat na FB! Hanba mi! :-) -Zbyňa-

Žiadne komentáre: